Recenze: Amadeus – 1984 Miloš Forman

Jak už název napovídá, snímek Amadeus se věnuje životu jednoho z nejslavnějších hudebních skladatelů lidské historie. Wolfgang Amadeus Mozart se narodil v Salzburgu a již jako malý byl považován za geniální dítě. Dnes je Mozart často označován za rockovou hvězdu svojí doby, tedy druhé poloviny 18. století.

Jeho život, včetně jeho smrti v mladém věku, připomíná největší hvězdy století dvacátého. Přesně tak Mozarta vykresluje Formanův film, který je natočen podle divadelní hry Petera Shaffera.

O filmu


O požitkářském životě umělce vypráví jiný, ve své době úspěšný skladatel, Antonio Salieri. Salieriho vyprávění začíná v momentě, kdy je Mozart stále geniální dítě. Již tehdy jeho konkurent Salieri rozpoznává obrovský talent svého konkurenta. Mozartova hudba v něm probouzí žárlivost, obrovskou závist, obdiv i nenávist. To po čem Salieri nejvíce touží, co se snaží získat, to má Mozart již od narození, talent. Salieri tak sleduje celý život Mozarta a zasahuje do něj. Občas přímo, jindy nepřímo. Sám se Mozartovi jeví, jako věrný přítel a kolega, za Amadeusovými zády se ovšem v Salieriho hlavě rodí geniální plán, jak skladatelského génia zničit.

Neuvěřitelný počet ocenění


Formanův film se dočkal 13ti nominací na Oskara, osm Oskarů si na konci večera tvůrci snímku odnesli domů. Představitelé Salieriho a Mozarta soupeřili o nejlepší herecký výkon v hlavní roli. Mimo tohoto ocenění se film dočkal zlaté sošky i v kategoriích: Výprava, Kostýmy, Režie, Masky, Nejlepší film, Zvuky a Adaptovaný scénář. Dominance na Oskarech byla velkými úspěchem i pro Českou republiku. Natáčelo se totiž převážně v Praze a v Kroměříži. Vedlejší role obsadila řada českých herců. Režisér Forman a výtvarník Theodor Pištěk pocházeli z tehdejšího Československa a oba se dočkali za film Oskara. Tato ocenění by měla postačit, jako důkaz kvalit filmu. Jediná škoda je, že se ocenění nedočkal i sám Mozart za hudbu.

Několik ale

Co se dá Amadeusovi vyčíst. Není toho mnoho, nejsnazší je snad věnovat se samotnému ději, který je sice nesmírně poutavý, tváří se jako pravdivý, ovšem historicky je při nejmenším diskutabilní. Tak především, Mozart se se Salierim potkal v životě osobně snad pouze dvakrát. Prakticky nikdy netrpěl chudobou, ačkoliv se často zadlužoval kvůli hazardním hrám, to ovšem bylo považováno v tehdejší době za něco běžného. Skutečnost, že by skladatele dvůr císaře Josefa II. definitivně zavrhl a nepochopil, není také jednoznačná. Také je trochu škoda, že ačkoliv sám režisér pochází z Československa, vztahu Mozarta k Zemím koruny české je ve filmu zmíněn spíše okrajově. Zároveň ovšem snímek vytváří již v osmdesátých letech typ hlavního hrdiny, který je populární spíše až ve filmech z 21. století, tedy alkoholika, požitkáře, lehce šíleného anti-hrdinu s roztrhanou, avšak geniální osobností. V ději se občas může nezasvěcený divák ztratit, což ovšem není nic strašného, protože se obvykle jedná spíše o detaily ze skladatelova života. Film ovšem vytváří konspirační teorii o smrti Wolfganga Amadea Mozarta, která není podložená historickými prameny, konspirační teorii, která tvrdí, že v podstatě Mozarta zahubil Salieri. Zkrátka je tam moc domněnek o Mozartově životě, moc možná, a moc jestli. Ovšem jinak se film alespoň drží osy života zakladatele, zmiňuje jeho nejslavnější skladby, představení, milníky v umělcově tvorbě.
Tvůrci vytvořili a přiživili legendu o Mozartovi, géniovi, který předběhl svojí dobu a mistrně do ní zaplétají podložené i nepodložené záhady a tajemství tak, aby divák nerušili, pokud se zrovna nejedná o někoho, kdo přečetl několik Mozartových životopisů. Tvoří tak epický příběh o geniovi, jenž zemřel mlád. V podstatě divákovi odhalují, kdo byl první skutečná moderní superstar, a byl jí již v 18tém století. Suma sumárum, film Amadeus je spíše poutavým, románovým vyprávěním o Mozartovi, než snímkem mapujícím skutečný sled událostí. A to je snad to jediné, co je možno filmu vytknout. Zejména masky a kostýmy ve filmu jsou fantastické a dech-beroucí.

Zajímavost na závěr

A ještě poslední zmínka, v roce 1985 vyšla písnička rakouského zpěváka Falca s názvem Rock me Amadeus. Falco, který je občas nazývám prvním bílým raperem, s touto písničkou dobyl doslova celý svět. Vedl britskou hitparádu a v roce 1986 se s písní Rock me Amadeus stal prvním německy zpívajícím interpretem, který vyhrál Americkou hitparádu. Inspiroval se filmem. Bohužel i osud zpěváka, který si říkal Falco, byl podobný, jako osud Mozarta ve filmu Miloše Formana. Až děsivě podobný. Jenom pro ilustraci, Mozart zemřel v době, kdy na zakázku skládal Requiem, který za něj později dopsali jeho žáci. Po předčasné smrti Falca vyšlo jeho poslední připravované album se singlem Out of the dark, který vypráví o světle na konci tunelu. Ale příběh o Falcově životě vypráví zase úplně jiný film.

Leave a Reply