Československý film Cesta do pravěku z roku 1955 režiséra a scenáristy Karla Zemana (na scénáři se podílel J.A. Novotný) měl původně oslovit zejména dětskou generaci. Skutečnost ovšem dalece předčila očekávání a snímek už celá desetiletí oslovuje diváky každého věku. Stal se filmovou klasikou, učební pomůckou a dost pravděpodobně i inspirací mnoha pozdějších kasovních trháků (například trilogie Jurský park).
Zdroj: Česká televize
Světový unikát
Dobrodružný fantastický snímek (nebo snad fantastický dobrodružný?) lze bez uzardění nazvat průkopnickým filmovým počinem. Byl natáčený částečně v ateliérech, na slovenské řece Váhu, na zlínské přehradě i na německé Rujáně. Díky tomuto přelomovému projektu se celé generace dětí zábavně a názorně seznámily s dějinami naší planety, a trnuly přitom napětím v úžasu nad obživlými pravěkými tvory zhmotněnými tak, že se navždy vryli do našeho povědomí. V roce 1959 byl film vyznamenán na Mezinárodním festivalu v Mannheimu a v Benátkách, o rok později byl tento snímek uveden dokonce v americké distribuci a jeho dopad tak překročil hranice tehdejšího Československa. Byl prodán do 72 zemí celého světa. K jeho kvalitám se vyslovil i Steven Spielberg (Jurský park), který nešetřil chválou a uznal, že kvalita tohoto díla je na dobu jeho vzniku zcela neuvěřitelná.
Zdroj: Česká televize
Proti proudu času
Děj začíná ve chvíli, kdy čtveřice chlapců Petr, Jeník, Toník a Jirka najdou zkamenělinu trilobita. Inspirováni exponáty v muzeu, rozhodnou se vydat na dřevěné pramici proti proudu času a spatřit tak na vlastní oči živého mamuta. Proplouvají tedy na loďce jeskyní, u níž trilobita našli … a za ní se jim otevírá fantastický svět historie naší planety. Ve zpětném sledu proplouvají dobou ledovou, obdobím třeti i druhohor, až nakonec k samým počátkům života na Zemi. Na vlastní kůži zažívají proměny klimatu a přírody, setkávají se s živočichy jednotlivých období a sledují úchvatné divadlo vzniku i zániku. Cestou samozřejmě sami čelí nebezpečným situacím, poznávají sílu vlastního přátelství i hranice svých možností. Svá dobrodružství zapisují do palubního deníku. Jejich fantastická cesta končí v momentě, kdy se na mořském pobřeží setkají s živým trilobitem.
Zdroj: Česká televize
Česká „škola hrou“
Dva z dětských hrdinů – vlastně jejich představitelé – Vladimír Bejval a Petr Herrmann měli za sebou už předchozí filmovou zkušenost, Josef Lukáš a Zdeněk Husták nikoliv. Herecký výkon všech čtyř chlapců byl však naprosto vyrovnaný, bezprostřední a přirozený. Vysoko oceňovaná triková i výtvarná stránka pak zdatně doplňuje světově uznávanou vědeckou korektnost. Tvůrci úzce spolupracovali se známým českým paleontologem Josefem Augustou. Z tohoto úhlu pohledu je především třeba ocenit naučnou hodnotu snímku při současně populárním zpracování, které nepřipustilo zařadit snímek do škatulky „naučný“ a přidalo mu na atraktivitě. Samozřejmě, ne každý je fandou starých filmů – tento je však skutečnou filmovou klasikou, školou filmového umění, která nestárne, a kterou (nebojím se to říct) by doopravdy měl znát každý. Můžete jej vidět znovu a znovu, jako dítě i jako dospělý, a pokaždé budete okouzleni. V roce 2019 byl navíc původní snímek digitálně restaurován. Kdo tedy máte doma dítka školou povinná, kdo jste ho snad nějakým zázrakem ještě neviděli, neváhejte. Máte příležitost prožít 90 minut zábavy i poučení, které vám umožní poetický návrat do dětských let.
