Tento polský komediální snímek s názvem Sexmise z roku 1983 jednoznačně patří mezi nejslavnější počiny našich sousedů.
Dva odlišné pohledy
V dnešní době na něj jde nahlížet několika způsoby. Pokud bych byl jenom o trochu větší feministka, vysvlékl bych se do naha a vlastním tělem zaútočil na prezidenta zeměkoule. Film bych označil za ultra-šovinistický a požadoval bych aby jeho tvůrci byli exemplárně potrestáni několikadenním mučením a následným upálením (v bývalých zemích východního bloku tehdy nic neobvyklého). Naopak kdybych byl jenom o trochu více konzervativní šovinista, poštval bych na tvůrce exorcisty s inkvizicí a snímek označil za extrémně volnomyšlenkářský. Sexmise je svým způsobem oboje, ale zároveň ani jedno.
Film s důležitou myšlenkou
Hlavní hrdinové přečkají zničující válečný konflikt v časové kapsli, kde je po 50 letech naleznou archeoložky nově vzniklé totalitní ženské společnosti. Jsou uvězněni a zkoumáni jako zvířata a zoufale se snaží zjistit, co se s planetou stalo. Postupem času jim začíná být jasné, že jsou posledními 2 muži na světě. Film poukazuje na zaběhnuté stereotypy spojené s ženským, ale i mužským pohlavím. Z žen dělá tak trochu slepice, které musí mít vždy pravdu, z mužů blbce se siláckými řečmi a mocí posedlé blbce. Za tím vším je ale skrytá skvostná kritika totalitních režimů. Film poukazuje na to, že touha po svobodě je lidská přirozenost a že se obě pohlaví vzájemně potřebují. Jinak by na světě totiž nebyla zábava.
Nic pro feministky
Jistě, feministky řeknou, že Sexmise vytváří obraz žen jako hloupějšího a méněcennějšího pohlaví, tedy přesný opak filmu Terminátor: Temný osud. Naopak konzervativce bude do běla vytáčet, že jsou ve filmu homosexuálky, černošky a dokonce jeden transsexuál. Ale nejdůležitější na Sexmisi je, že je to prostě výborná a nestárnoucí komedie.
Ještě jedna věc na závěr. Snad v žádném jiném filmu na světě, včetně těch určených jen pro dospělé, neuvidíte tolik párů nahých ňader. A to znamenalo v roce 1983 opravu obrovskou odvahu.