Zamyšlení nad rozdíly Johanky z Arku a Jana Husa

V poslední době běží na historických kanálech v jednom kuse pořady o Johance z Arku, jedné z patronů Francie, odsouzené za kacířství, upálené na hranici roku 1431 a v roce 1920 svatořečené. V momentě, kdy se ke kanálům historickým přidala i Nova Cinema, už jsem se nad všudypřítomností Johanky opravdu zamyslel. Francouzi jsou na svojí patronku hrdí, mě ale napadá jistá podobnost s jednou postavou z dějin českých. 6. července 1415 byl v Kostnici na hranici upálen český kazatel Jan Hus, což rozpoutalo v zemích koruny české nepokoje, které vyvrcholili husitskými válkami. Osud Husův a Johanky z Arku jsou si ve spoustě věcích podobné.

Oba dva odsoudili za kacířství, oba byli dlouhou dobu napřed vězněni a oba byli ve své době čímsi neobvyklým a kritizovali tehdejší společnost. Zatímco francouzská patronka, Johanka z Arku, šířila své poselství ohněm a mečem, zúčastnila se několika bitev a to vše jenom kvůli jakýmsi hlasům v hlavě, tato Johanka z Arku byla nakonec svatořečena a francouzi jsou na ni hrdí. Mistr Jan Hus žádné podobné hlasy (upřímně, hraničící se schizofrenií) neslyšel, kritizoval církev a nepotřeboval při tom vraždit své nepřátele, i když mu údajně bylo nabízeno, aby se do Kostnice nevydával i za cenu ozbrojeného konfliktu. Johanka z Arku dokonce v době svého věznění odvolala to, co učinila, aby si to později zase rozmyslela (asi jí došlo, že jí to k ničemu nebude), Jan Hus nezaváhal a kvůli své pravdě shořel na hranici, neodvolal.


Zatímco „kacířka“ Johanka z Arku je dnes svatá, Jan „kacíř“ Hus svatým není, Češi se pomalu stydí za období husitství a přitom katolická církev dnes Husova dogmata vesele aplikuje (pro příklad, přijimání pod obojí, zrušení odpustků, atd.). Proč tedy, když je Johanka z Arku svatá, Jan Hus svatým není? Domnívám se, že důvodů je hned několik. Za prvé, francouzi jsou na Johanku z Arku hrdí, češi se za Husity stydí. Francouzi stoletou válku vyhráli, Husité nakonec porazili sami sebe a nastala léta útlaku pod vládou Habsburků, další náboženská porážka na Bílé hoře 1620 a další staletí útlaku Habsburků, potom konec 2. světové války a 50let útlaku komunistů (Rusů). Francie je významným státem, Česká republika platí za nej-bezbožnější stát na světě a je celkem bezvýznamná. A v neposlední řadě, kdyby katolická církev, byť po staletích, přiznala, že Jan Hus byl svatým mužem, přiznala by, že čeští husité byli ti hodní a samotná katolická církev, byli ti špatní. Hold co se dá dělat, dějiny píší vítězové a píší to, co se jim hodí, což je zase zajímavá paralera se součastností, kdy je pan Babiš napřed agentem STB a po volbách, které defakto vyhrál, zase není. A takhle bychom mohli pokračovat dál a dál. Naše historie chtě, nechtě, ovlivňuje to, čím jsme a jak přemýšlíme, např. skutečně by jste se otevřeně hlásili k víře, která váš národ 500 let utlačovala (1415,1620,…)? Češi se sice ke křesťanství nehlásí (v otci, který byl masový vrah by jste se taky nehlásili), to ale neznamená, že jsme nevěřící.

Leave a Reply